Barva zvuku

Zvuky se i při stejné výšce tónu mohou lišit odlišným zabarvením. Barva

zvuku je určena počtem vyšších harmonických tónů ve složeném tónu a

jejich amplitudami. Sluchem podle barvy zvuku rozeznáváme hudební

nástroje a hlasy lidí.

Periodické kmity - tóny - jsou tvořeny složkami jejichž frekvence jsou

celistvé násobky frekvence základního tónu - vyšší harmonické frekvence či

alivoktní tóny. Má-li harmonická frekvence dvojnásobný počet kmitů proti

kmitu základnímu, jde o druhou harmonickou atd. Obecně platí, že tón zní

tím ostřeji - drsněji, čím je energie harmonických frekvencí větší, tím

"kulatěji", čím je energie harmonických nižší. Obecně platí, že liché násobky

základního kmitočtu zvuk zostřují/ochlazují (např. u žesťových hudebních

nástrojů), sudé násobky základní harmonické frekvence zvuk

zjemňují/oteplují" (např. dřevěné dechové nástroje).

Některé hudební nástroje vydávají doprovodné zvuky o frekvencích, které

nejsou v harmonickém poměru ke frekvenci tónů základních.